První dubnový týden jsme věnovali přípravě na Velikonoce. Povídali jsme si o tradicích, které se k tomuto svátku vážou, nacvičili jsme si říkanky, se kterými se chodí koledovat, předem jsme připravili linecké cukroví vykrajovátky ve tvaru vajíček, slepiček, kuřátek a zajíčků, které jsme po upečení mazali marmeládou a cukrovali. Na zahradě jsme ozdobili naši mladou jabloňku barevnými vajíčky, ze skleniček od přesnídávek, krepového a tvrdého papíru, oušek, očiček a čumáčku jsme vyrobili zajíčky, z papírových krajkových ubrousků  ovečky i s beránkem  a vytvořili jsme přáníčko se zdobeným vajíčkem a zajíčky. Na závěr jsme si společně s dětmi z horní třídy zazpívali, zopakovali říkanky, kluci vyšlehali naše holčičky i paní učitelky, v kruhu jsme si zahráli honičku s karabáčem a za odměnu za naše úsilí jsme si pak pochutnali na lineckém cukroví, gumových velikonočních bonbonech, čokoládových vajíčkách i zajíčcích. Prožili jsme hezký velikonoční týden radosti a veselí.

V polovině dubna jsme si také vyhlásili soutěž o nejkrásnější a nejoriginálnější velikonoční vajíčko. Všichni účastníci byli odměněni hezkými dárečky. Malá sladkost, svítící náramky a autíčko, udělali radost všem. Ještě jednou děkujeme rodičům a dětem za snahu a zapojení :) 

Na naší školkové raketě jsme se s dětmi vydali až do dalekého vesmíru. S cestou nám pomohl mimozemšťan Paxi, který dětem pomoh vysvětlit a ukázat, co všechno se ve vesmíru nachází. Poznali jsme tak všechny planety naší sluneční soustavy a na pokusu s lampičkou a glóbusem jsme si ukázali, jak se střídá den a noc a jak se Země otáčí kolem slunce. Poznali jsme také pány kosmonauty Vladimíra Remka a Neila Armstronga. S pochopením celého, pro děti tak těžkého, tématu nám pomohla kouzelná Albi tužka s knihami a kouzelné vesmírné puzzle. 

V prvním jarním měsíci březnu nás provázely obrázky dětské ilustrátorky Edity Plickové. Její laskavé a milé kresby najdeme nejen v dětských knížkách, ale i edukačních materiálech. Nás zaujal Malovaný rok se čtyřmi ročními obdobími, Abeceda chytrých dětí,  kde jsme si hráli s písmenky, Mája na venkově nám přiblížila život dětí na vesnici. Nejznámější české pohádky pro nejmenší jsme našli v knize Říkám, říkám pohádku a před odpočinkem na lehátku nás uspaly Pohádky před spaním. Příběh Kočička Majda na brigádě nám připomněl nebezpečí ohně právě v březnu, měsíci požární ochrany. Dověděli jsme se, co nedělat, aby nedošlo k požáru a jak se zachovat, když už se něco takového stane. Poskládali jsme si puzzle a zahráli pexeso s obrázky Edity Plickové a moc se nám její kresby líbily.

Přesně na Den učitelů, tedy 28.3. má náš Radimek narozeniny. Taky to společně s paními učitelkami a samozřejmě i dětmi parádně oslavil. Bylo mu právě 6 let a to už je co slavit. Nejdříve mu všichni pěkně popřáli, vyfotili se s ním sami i na společnou fotku a pak následoval tanec. To si náš Ráďa přál, to ho baví a to se mu líbí. Pak se rozdávaly bonbóny, Radimek dostal dárek nejen od paní učitelek ze školky, ale i od kamaráda Tomáška. Ten člun na kolečkách je originál, stejný nemá nikdo. Tak si to, Radimku, oslav pěkně i doma s rodinou.

PS: Paní učitelky dostaly ke svému svátku malou sladkost od pana starosty, který jim přišel popřát a poděkovat za práci.

Rozhodli jsme se prozkoumat vaše domácí knihovničky a poprosili jsme děti, aby nám donesly ukázat svou nejoblíbenější knížku. A těch se nám sešlo! Od Tlapkové patroly přes Skřítka Bystrouška, České pohádky, Bolta, psa pro každý případ, Příběhy prasátka Pepy, Malou baletku nebo třeba Vynálezce Alvu. Nechyběla ani Popelka a Sněhurka, knížky Z naší farmy – prase, Tomík jde ven, Co mi řekl táta, Příběhy o mašinkách nebo Krysáci. Z každé jsme si kapitolu přečetli a kdo chtěl, mohl si je prohlédnout. Jsme moc rádi, že doma také čtete  a knížky si prohlížíte tak jako u nás ve školce. Kniha může být váš nejlepší přítel.

   Dali jsme úkol také rodičům: zavzpomínat na nejoblíbenější knihu jejich dětství. No a to jste nás překvapili, kolik titulů se sešlo! Napsali jste Povídání o pejskovi a kočičce, Krtečkovy příběhy dokonce několikrát, Děti z Bullerbynu opakovaně, Vítek jede do Prahy, Heidi, děvčátko z hor ( i moje oblíbená), Mach a Šebestová vícekrát, Neználkovy příhody, Želvy Ninja, novější Harry Potter, Jack a kouzelná fazole, Disneyho Sněhurka a sedm trpaslíků, Foglarovy Rychlé šípy i Záhada hlavolamu nebo hoši od bobří řeky, Malý Bobeš, Honzíkova cesta a dokonce slovenská knížka Deti a svet. Tak takoví jste byli čtenáři! A některým to, doufám, zůstalo do dneška. Všimli jste si, že některé knihy rodičů čteme dětem i dneska a jsou pořád dětem blízké a oblíbené? Je dobře, že se zapojili tatínkové i maminky. Za aktivitu je čekala odměna – pro děti sladká a rodičům stolní hra, kterou si mohou zahrát s celou rodinou. Doufám, že to byla pro vás velká inspirace a vaše kroky povedou do knihkupectví nebo do knihovny, protože číst se dá nejen v březnu, ale po celý rok, vlastně po celý život.   Na závěr mám pro vás jednu větu, kterou mi kdysi vepsala do památníčku jedna paní učitelka: Za vše, co je ve mně dobrého, vděčím knize.

Konečně jsme se všichni dočkali, jaro přišlo k nám! Ve školce jsme se nového ročního období už nemohli dočkat a přivítali jsme jej s velkým úsměvem. Na zahrádce jsme si konečně mohli hrát v písku a pořádně se projet na kolech, odrážedlech a koloběžkách. Celou šatnu jsme proměnili v kouzelnou jarní zahradu a ozdobili ji tulipány, maceškami, sněženkami a petrklíči. Povídali jsme si o tom, co nám jaro přináší a naučili se názvy květin. Na konci týdne jsme si dle své fantazie nakreslili "Jaro dětskýma očima" a užili jsme si spoustu zábavy. Teď už si budeme plnými doušky užívat sluníčka, ptáčků a jarní zábavy.

Celé dva týdny jsme si s dětmi povídali o tom, jak je zdraví důležité a co se s tělem děje, když přijde nemoc. S dětmi jsme si o nemocích povídali a poznávali je, také jsem si však říkali, jak udržíme naše tělo zdravé a co všechno musíme dělat, aby se nám nemoci vyhnuly. Ve školce jsme poznávali lidské tělo, podívali jsme se na kostru a poznávali ty největší kosti lidského těla. Také jsme si vysvětlili, k čemu slouží některé orgány a kde je máme uložené. Ve školce jsme tvořili, skládali a dokonce jsme obkreslili naši kamarádku Týnku a vytvořili jsme tak nového člena naší třídy Koťátek Arnošta - namalovali jsme vše co do něj patří:  srdce, mozek, žaludek, plíce, střeva a společnými silami jsme jej vystřihli a vybarvili. 

Dva týdny jsme si s dětmi předstvovali, jaké to bude asi ve škole. Zároveň jsme si procvičili všechny naše znalosti, schopnosti a dovednosti, které budou pro děti ve škole nepostradatelné. Během této doby jsme také dvakrát navštívili první třídu, jednou na škole Halasově a podruhé na Šalounově. Děti si procvičovali písmena, čísla, stříhání, grafomotoriku, dokonce také sčítání a rozklad krátkých slov na hlásky (P-E-S). Nejvíce se dětem však líbil pokus, kdy jsme si zahráli na malíře. Děti si zopakovaly, jak se míchají barvy a poté si každý vylosoval jednu barvu. Podle návodu si našel kamaráda do dvojice a spojením jejich dvou barev, vznikla požadovaná barva (zelená, růžová, fialová, oranžová). Poté měli za úkol, najít obrázek v dané barvě, který vybarví. Děti si sedly se svou dvojicí naproti sobě a na dlaň dostaly svou barvu (temperovou barvu). S kamarádem si pak mnuly ruce tak dlouho, než vyčarovali požadovanou barvu. Celou svou dlaní pak vybarvili obrázek. Děti měli barvu všude a to se jim moc líbilo. Všechny barvy se podařilo správně propojit a maliří byli pochváleni za odvedenou práci. 

Hned na počátku nového roku 2023 jsme začali shromažďovat knížky s ilustracemi známé malířky Heleny Zmatlíkové. Její vyobrazení dětí a pohádkových postav znají rodiče i prarodiče našich dětí a všem jsou blízké, líbivé, ale ne podbízivé. Pro nejmenší tu máme leporela Říkadla a Šiju boty do roboty, jejichž texty jste si s dětmi povídali už, když to byla malá miminka nebo batolata.Všichni také znají Honzíkovu cestu, O letadélku Káněti nebo Alenčinu čítanku. Nezaměnitelné jsou ilustrace pohádek K. J. Erbena a B. Němcové. Nesmíme zapomenout na soubor textů říkadel a pohádek Dětem a z těch novějších veselá knížka na vážnější téma Heč, jdu do nemocnice. Ze všech obrázků Heleny Zmatlíkové čiší pohoda, radost a laskavost z obyčejných věcí, lidí a dětí kolem nás. Těší nás si je prohlížet a vracez se k nim i po letech 

V našem divadelním týdnu jsme si ve školce vyzkoušeli také, jaké to je být hercem v maňáskovém a loutkovém divadle. Zahráli jsme si pohádku o Třech malých prasátkách a pobavili naše školkové publikum. Také jsme si vytvořili Karkulku, jejíž šatičky jsme si poskládali z barevného papíru. Každá Karkulka se povedla a naše šatna je hned veselejší a o něco více pohádkovější.

Naše školka se proměnila v jeviště a naše děti v malé herce a herečky. Dva týdny jsme si povídali o pohádkách, malovali si je, vyprávěli, vymýšleli, prohlíželi a také hráli. Taková dramatizace to není jen tak. Děti musí překonat strach, naučit se text, prožít děj, spolupracovat a nakonci si vychutnat bouřlivý potlesk. S dětmi jsme si zahráli pohádky O koťátku, které zapomnělo mňoukat, O veliké řepě a nezapomněli jsme ani na naši oblíbenou Sněhurku. Malé děti excelovaly ve školkovském ztvárnění pohádky Boudo budko a každý si vyzkoušel pohádku O třech malých prasátkách s malými, ručně vyrobenými loutkami prasátek. Užili jsme si spoustu legrace a vyzkoušeli si, že život umělce není žádný med.

V měsíci únoru jsme se věnovali malíři a spisovateli krásných knížek pro děti Petru Horáčkovi. Ačkoli se jedná o českého výtvarníka, žije v Anglii a znají ho děti po celém světě. My jsme se s ním seznámili už v září v divadle loutek na pohádce Utíkej, myško, utíkej! , kde scénář byl vytvořen z jeho dvou knih – O myšce, která se nebála a Jak myška snědla měsíc. V naší obvodní knihovně jsme poznali papuchalka Petra ze stejnojmenné knihy a jeho kamaráda Pavla, kteří se ve velké bouři ztratí a pak znovu najdou. Zaujal nás taky příběh husy Lízy, která chtěla být jiná než ostatní, ale pak pochopila, že někdy není špatné se ztratit v davu, zvlášť, když naštvete lva .Dětem se líbil příběh slona, který kamarádí s malým chlapcem, rozesmála je Nenažraná koza, co snědla, na co přišla a možná trochu dojala kniha Nejkrásnější místo na světě. Hádejte, kde by to mohlo být? 

S dětmi jsme si udělali zábavný týden plný zimních hrátek. Nejen, že jsme vesele tvořili, učili se písničky a básničky, ale také jsme si vyzkoušeli různé zimní sporty. Ať už šlo o hokej, lyžování, nebo bobování, všechno jsme si vyzkoušeli a užili si spoustu zábavy, u které jsme zároveň procvičili hrubou motoriku, rovnováhu, odvahu a soutěživost všech dětí. 

Jako každý rok, také tento jsme si s dětmi povídali o tom, jaké to je pro zvířátka trávit zimu venku v přírodě. Hlavně jsme se zaměřili na ptáčky. S dětmi jsme si vyprávěli o tom, jak my lidé, můžeme ptáčkům a ostatním zvířátkům v zimě pomoci. Také jsme ve školce hodně tvořili, lepili, kreslili a sříhali. Také menší děti se pomalu učí stříhat a měly za úkol vystřihnout ptáčka chyceného do pasti. S dětmi jsme také šli nakrmit ptáčky ven, aby v zimě neměli hlad.

Hned první týden v lednu jsme si s dětmi ve školce povídali o Třech králích. Děti se seznamovaly se jmény Kašpar, Melichar a Baltazar a poslechli si jejich příběh, který dokonce ty největší děti umí sami vyprávět. S dětmi jsme dělali spoustu úkolů, kdy ve skupinkách stavěli betlém z lega, modelovali pomocí šablon písmenka M,K,B, nebo vystřihávali a vybarvovali tři slavné mudrce. 

Nový rok nám začal slavnostně. Hned první den, kdy jsme se vrátili po vánočních prázdninách do školky, jsme oslavovali. Naše Týnečka měla 6 roků! Už je z ní velká předškolačka, to se musí pořádně oslavit. Ten den vešla do třídy s kloboučkem s nápisem Happy Birthday, velkým balíkem bonbónů a třemi sáčky s překvapením. Děti byly hodně zvědavé, co na ně čeká. Nejdříve všechny Týnce popřály, paní učitelky jí předaly dáreček, Týnka rozdala dětem bonbóny a pak došlo na to překvapení. Byly to svítící prstýnky, které vypadaly jako ten kouzelný prsten princezny Arabely. Ty Týnčiny nám vykouzlily krásný narozeninový den. A o víkendu prý bude pokračovat narozeninová párty pro nejlepší kamarádky. Tak si udělejte parádní  dámskou jízdu, holky!

V měsíci prosinci jsme se věnovali hlavně knížce Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce, kterou znají nejen rodiče, ale i prarodiče našich dětí a okouzlila i dnešní generaci. Příběhy Jak pejsek a kočička pekli dort, myli podlahu, našli panenku, která tence plakala a Jak si pejsek roztrhl kaťata pobavily, rozesmály, ale i dojaly nás všechny. A to nejen svými ilustracemi, příběhem, ale i televizním zpracováním namluveným Karlem Hógerem. Zvlášť nás zaujalo Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo a také Jak to bylo na Vánoce, což byla aktuální temata tohoto měsíce. Také si děti poskládaly puzzle pejska a kočičky sušících se na šňůře a pečících dort a vybarvovaly omalovánky k příběhům. Také si děti prohlížely obrázky z knížky Povídejme si, děti. Nejvíce je zaujal příběh O Vánocích, které nechtěly být. Ilustrace Josefa Čapka jsou i po mnoha letech dětem srozumitelné, jednoduché, ale krásné.

Předvánoční čas, je ten nejkrásnější z celého roku. Ve školce si jej náramně užíváme a za zvuku koled s dětmi zdobíme stromečky, "pečeme" plastelínové cukroví, válíme těsto a vykrajujeme. Také jsme si letos vytvořili krásné vánoční zápichy do květináčů ve formě stromečku.

Naše Maruška ve školce společně se všemi kamarády oslavila své šesté narozeniny. Pro všechny děti donesla výborné pohoštění, takže jsme si mohli dopřát pořádnou narozeninovou hostinu. Dokonce jsme si také připili dětskými bublinkami na Májino zdraví. Z celého srdce ještě jednou přejeme Máji jen to nejlepší :)

Vánoce jsou kouzelným svátkem, které přímo vyzívají ke krásnému a hravému tvoření ve školce. S dětmi tvoříme stromečky, kapry, adventní svíce, ozdoby na stromeček a  mnoho dalšího. Rozvíjíme tak jemnou motoriku, fantazii a kreativitu, pečlivost, spolupráci a snahu dotáhnout svou práci vždy do konce.

Měsíc listopad byl ve znamení ilustrací známého malíře pro děti Josefa Lady. Ve třídě se nám sešlo tolik jeho knížek, jako ještě nikdy. Zasmáli jsme se společně veselým příhodám kocoura Mikeše nebo chytré kmotry lišky, zarecitovali známé říkanky, které nám povídaly naše maminky, když jsme byli ještě hodně malí, něco nového dozvěděli z poučných knížek Savci, Brouci nebo Svět zvířat. Trochu nás postrašili Bubáci a hastrmani i čerti, které tak rád zobrazoval. Poznávali jsme písmena v Ladově Abecedě, zahráli pexeso s jeho obrázky, prohlédli nádherný nástěnný kalendář i pohlednice, které nám přiblížily atmosféru toho starého světa a tradice Vánoc. Poskládali jsme si puzzle s obrázkem Mikeše a dokonce 100 dílků velkého obrazu zvířátek z lesa. S nadcházejícím adventem jsme si postavili Ladův betlém s jeho nezaměnitelnými figurkami. Vybarvili jsme si omalovánky s jeho kresbami a nalepili do svého portfolia. Závěrečný rozhovor dokázal, že toho o panu malíři hodně víme. Takže odměny – čokoládky s obrázky Mikeše, Ladovy perníčky a omalovánky jsme si opravdu zasloužili. Děkujeme, pane Josefe Lado!

Ve třídě Koťátek jsme si společně ozdobili vánoční stromeček. Za zvuku těch nejkrásnějších vánočních koled, jsme vytáhli náš stromeček a každý z nás přiložil ruku k dílu u jeho zdobení. Společně strávený předvánoční čas jsme si náramně užili a doufáme, že se stromeček bude Ježíškovi moc líbit.

S dětmi každou druhou středu vytáhneme z poliček všechny hry, které si chceme zahrát, nové hry, které jsme ještě nevyzkoušeli a těžké hry, u které je potřeba, aby nám paní učitelka pomohla. Potom už jenom namáháme své hlavičky, učíme se myslet, spolupracovat, rozvíjíme svou slovní zásobu a užíváme si společný čas. 

S dětmi ve školce rádi vyrábíme, děti si tak procvičí jemnou motoriku, ale také samostatnost, pozornost posupovat podle pokynů, pečlivost a dotáhnutí práce až do konce. Děti dostaly předkreslenou šablonu ježečka a měly za úkol jej ozdobit bodlinkami, ty vytvořili trháním barevného papíru. Pro mnohé, především menší děti, není natrhat barevný papír na malé kousky vůbec snadný úkol. Všechno přesto zvládli a papír přelepili na tělo ježečka. Pod ježka si ještě nalepily zelené lístky vyražené razničkou, dokreslili sluníčko, nebe a trávu a výkres byl hotový. 

Pátého listopadu oslavil náš milý Bártík svoje třetí narozeniny. A to chodí do naší školky teprve pár dní. Moc hezky si zvykl na nové prostředí, prohlédl hračky, které ve třídě máme a seznámil se s našimi dětmi. Vůbec se nebál ani první den, možná také proto, že k nám doprovázel už tolikrát svoji sestřičku Emmičku, se kterou si teď společně hrají. Ale i ostatní děti ho mají rády, proto mu moc hezky popřály k jeho velkému dni a zatančily si s ním jeho oblíbený taneček Hasiči od Míši Růžičkové. Pak si všichni pochutnali na modrých sušenkách ve tvaru autíček, které nám jeho maminka upekla a ještě dostali barevné skákací kuličky. Bylo to moc veselé a hezké dopoledne.

S dětmi velmi rádi něco vyrábíme, stříháme, malujeme, vytrháváme, lepíme a roční období podzim, je k tomu vůbec to nejlepší. S dětmi jsme tak měli spoustu příležitostí vyrábět stromy z obkreslení své dlaně a prstových barev, vystřihnout a nalepit si strašidelné dýně, použit jablka rostoucí na stromě jako výborné grafomotorické cvičení pro menší děti, vystřihnout a nalepit si barevné listí a spoustu dalšího. Tvoření ve školce pomáhá dětem nejen rozvíjet jejich fantazii, ale také jemnou motoriku (práce s lepidlem, nůžkami, vytrhávání, tvoření kuliček z krepového papíru atd.), pečlivost a trpělivost dotáhnout práci dokonce, samostatnost při chystání a úklidu pomůcek, ale také například empatii a laskavost v případě pomoci kamarádovi. 

S dětmi jsme si během měsíce října vyprávěli nejen o listech a stromech, ale také o zvířátkách. Povídali jsme si, kde zvířátka žijí, které můžeme najít v ZOO, na farmě, nebo v lese. Prohlíželi jsme si společně knihu "Rok v lese" a zjistili jsme, jak se zvířátkům život mění, během různých ročních období. O zvířátkách jsme si nejen povídali, ale také jsme je vyráběli. Například veselou ovečku z vlny, nebo prasátko z papírových talířků. 

Dnes měla Emmička svůj velký den. Slavila s námi ve školce své páté narozeniny. A byla to hezká přání všech dětí hodně zdraví, štěstí, kamarádů, dárečků a všeho dalšího. Emmička si pro všechny děti připravila překvapení. Rozdala jim obrázky krtečka a razítka s různými obrázky, ale hlavně s maminkou upekla výborné čokoládové sušenky! Ty byly ze všeho nejlepší. Tím jsme udělali sladkou tečku za Emmiččinými narozeninami.

Naše milovaná Eliška ve školce oslavila svůj svátek. Myslela na všechny své kamarády a do školky jim donesla dobrůtku. Všichni jsme ji z celého srdce popřáli, objali ji a zatancovali si s ní. Společně jsme slavili, dali jsme si něco dobrého a tento den si pořádně užili. 

Dnes měl svůj slavný den náš nový kamarád Hugo. Společně s ostatními dětmi oslavil svoje páté narozeniny. Nejdříve mu všechny děti popřály hodně štěstí, zdraví, kamarádů, ať se mu líbí ve školce a je u nás spokojený. Pak jsme mu zazpívali narozeninovou písničku a nakonec nám Hugo rozdal moc dobré sladké perníčky. Děkujeme!

Ve školce se učíme jak pracovat s ostatními kamarády ve skupině. Není to vždy snadné, ale starší děti pomohou těm mladším, nebo pomůže paní učitelka. Ve školce jsme se tedy rozhodli postavit malou školku z kostiček. Pracovali jsme rozděleni na několik týmů a práce nám šla moc hezky. Předškoláci nám potom namalovali naše školkové pravidla na velký formát a menší děti postavili také domeček pro našeho šnečka, ze šnečkového pravidla. 

Tento týden jsme oslavili narozeniny našeho krasavce Kubíčka. Kubík si připravil pro všechny dětí krásné překvapení a to pytlíček plný všelijakých dobrůtek. Všechny děti měly ohromnou radost a to Kubíček nezapomněl ani na děti ze třídy Myšiček. Na Kubíčkově oslavě si všechny děti zatančily na jeho oblíbenou písničku a ze srdce mu popřály jen to nejlepší. 

Tento týden jsme oslavili narozeniny naší krásné předškolačky Vanesky. Vanesku máme všichni rádi a tak jsme jí s radostí a ze srdíčka popřáli jenom to nejlepší a objali ji. Vaneska na všechny děti myslela a přinesla jim bonbónek a lízátko. Vanesce přejeme ještě jednou to nejlepší a ať si ten poslední rok ve školce pořádně užije. 

První narozeninová oslava patřila naší Soničce. Její maminka dětem přinesla slaďoučké borůvky, které si děti s chutí smlsly po svačince. Všichni potom Soničce poblahopřáli a zazpívali narozeninovou písničku.