Aktivity u Myšiček

Myšky a kočky poznávají město

V rámci společné aktivity obou tříd (motivace knížkou „ Martínek a dopravní značky“) jsme se pustily do společné stavby velké nemocnice a městské obytné zóny.  Děti se do aktivity pustily s velkým nadšením, a dokázaly činnost krásně rozvinout – v nemocnici si vytvořily kancelář s počítači, urgentní příjem, veterinární ordinaci a nechyběl ani heliport s vrtulníkem. Nechyběla také velká sanitka, která se při převozu pacienta porouchala a bylo nutné ji v autoservise opravit.  Kromě nemocnice děti stavěly také obytnou zónu s domy, stromy, dětským hřištěm a spoustou lidí. Při této námětové hře děti rozvíjely svou fantazii, konstruktivní dovednosti, spolupráci a kooperaci s ostatními dětmi, rozšiřovaly si své znalosti a slovní zásobu.

Co jezdí, létá, pluje

Postupně objevujeme, co  všechno je okolo nás. Při procházkách do okolí mateřské školy a různých akcích mateřské školy ( návštěva světa techniky, návštěvě knihovny, plavecký výcvik, návštěva  základní školy apod.) se průběžně seznamujeme s tím, jak to chodí v dopravním provozu, jak bezpečně přecházet silnici, jak se chovat v dopravním prostředku. Na tyhle naše dovednosti jsme nyní navázali tématem „Co jezdí, létá, pluje“. Celým tematickým celkem nás provázel malý chlapeček Martínek z knížky „ Martínek a dopravní značky“. Martínek v knížce oslavil desáté narozeniny, dostal své první kolo a na něm vyrazil k babičce a dědovi do vzdálené vesnice. My jsme spolu s ním poznávali dopravní značky, které Martínek na cestě viděl, seznámili jsme se tím, co je to cyklostezka, co jsou železniční závory, co znamená kruhový objezd, autobusová zastávka – vymýšleli jsme si vlastní trasy pro autobus. Také jsme se dozvěděli, co je to obytná zóna, stavěli jsme nemocnici s heliportem. Při tom jsme se dozvěděli, jaké všechny možné dopravní prostředky existují, k čemu jsou dopravní značky, jak se máme bezpečně pohybovat v dopravním provozu. V průběhu celého tématu jsme si také vyráběli velkou mapu martínkovy cesty k babičce, při které děti rozvíjely svou fantazii, výtvarné a tvořivé dovednosti, manipulaci s nůžkami a lepidlem, manipulovaly s papírem  - skládaly jednoduché výrobky z papíru (lodička, parník) a jednoduché vystřihovánky.

Paní zima čaruje, mráz po oknech maluje

Paní zima opravdu začala čarovat, a svou kouzelnou zimní hůlkou nám v únoru konečně vyčarovala sníh.  Nebylo ho moc, ale stačilo to k tomu, abychom si  na školkové zahradě alespoň na jeden den postavili několik krásných statných sněhuláků – kteří nám bohužel za pár hodin zase roztáli.  Sněhová nadílka nám taky alespoň na krátko dovolila vytáhnout sněhové lopaty a možná už letos naposled se sklouznout dolů ze sněhového kopečku.  O co bylo méně sněhu, o to víc bylo mrazu.  Mrzlo okolo nás úplně všechno, a tak jsme měli možnost kochat se krásou rampouchů, zmrzlých kaluží a také zmrzlých nosů.  A nosy nás provázely celým zimním tématem – nebyly to však obyčejné nosy, byly to mrkvonosy. S dětmi jsme se pustili do čtení nové knížky „ Sněhuláci z Mrkvonos“, a jejím prostřednictvím jsme zjistili nejen to, že sněhuláci mají z mrkve nosy, ale také jsme se dozvěděli, kdo je to pan starosta, odkud se berou malá sněhuláčí miminka, kdo to byl Bambulka a proč v obchodě se zeleninou došla všechny mrkev.  Sněhuláky a celé „Mrkvonosy“ jsme pak společně vyráběli, kreslili, malovali, stříhali, lepili, obtiskávali, a taky jsme si z vaty vyráběli malé sněhuláčky s krásnými kukadly. Tím vším jsme se seznamovali s charakteristikou ročního období zimy, s tím, jaké je v zimě počasí, jak se v zimě oblékáme a čím se můžeme zabavit v době, kdy je venku hodně mrazivo, a lépe je nám doma v teple – a třeba právě se čtením pěkné knížky.

Byl jeden domeček

V předvánočním čase jsme si s dětmi povídali o tom, kdo to vlastně je ten Ježíšek, který nám na štědrý večer nosí dárečky. Zjistili jsme, že malý Ježíšek se narodil ve chlévě na seně, a že ležet v jesličkách pro malé miminko asi nebylo úplně příjemné. Povídáli jsme si, jak to  máme doma my, zda také bydlíme ve chlévě a spinkáme v dřevěných jesličkách. Tím jsme se dostali k tématu Byl jeden domeček, ve kterém jsme průběžně zjišťovali, jak doma bydlíme my, kdo všechno s námi doma bydlí, jak se jmenují předměty, které nás doma obklopují, a jak se jmenují jednotlivé místnosti v bytě nebo v domě.  Celým tématem nás provázela pohádka " O domečku, který si přál mít nožičky" - pohádku jsme si přečetli, sami jsme se do jejího děje interaktivně zapojili - štěkali jsme jako pejsek, cinkali zvonečkem, volali na Měsíc - a nakonec jsme zjistili, že ne každé splněné přání nám může přinést radost. Domy a domečky nás poté provázely po celé dva týdny, kreslili jsme domy, vyráběli je z papíru, postavili si domeček z deky, také jsme stavěli velké město z dřevěné magnetické stavebnice, naučily se novou básničku o střeše, přečetli jsme si dvě krásné knížky ( Náš dům, Nejkrásnější místo na světě) a "domečkové" téma jsme si velmi užili. Přitom jsme rozšířili naši slovní zásobu o nová slova, zjistili jsme co všechno je v domě a v jeho jednotlivých místnostech, ale třeba také to, že když jdeme k někomu na návštěvu do jeho bytu, musíme zazvonit nebo zaklepat.

Naše myšičky v bazénu - video

Ani jsme se nenadáli, a 9.lekcí plavání uplynulo doslova jako voda. Jak se nám líbila poslední devátá plavecká lekce se můžete podívat v našem videu. A teď už třikrát hurá, plavání je konec. 

Poznáváme moderní technologie - fotoaparát

Při jednom pobytu venku na školkové zahradě jsme si sami vyzkoušeli vyfotit věci a lidi okolo nás. Navzájem jsme vyfotili jeden druhého, a taky stromy a keře a všechno, co bylo na zahradě zajímavé. Sami se můžete podívat, jak krásně se nám naše první fotky povedly. Touto aktivitou jsme se učili manipulovat s fotoaparátem, zaměřit objekt a vyfotografovat ho. Tím jsme se seznamovaly s moderní technologíí – fotoaparátem a děláním fotek.

Objevujeme přírodu - kaluž

Jednou po dešti se na naši školkové zahradě objevila velikánská kaluž. Samozřejmě jsme ji potřebovali hned prozkoumat tím, že do ní vlezeme a celí se pořádně zabahníme.  Pak jsme ale zjistili, že taková kaluž je zajímavá i něčím jiným. Nejen tím, že do ní můžeme házet klacíky, kamínky a posílat listy jako lodičky. Zajímavá byla tím, že celá vypadala jako jedno veliké zrcadlo.  Mohli jsme v ní vidět naši školku, a taky nás samotné – ale všechno úplně obráceně. Zkoušeli jsme se nad ní naklánět, dělat do ní dlouhé nosy a věřte nebo ne, viděli jsme sami sebe jako v zrcadle. Tím jsme zase trošku rozšířili své poznání o světe okolo nás.

Tři králové

Během prvního lednového týdne, jsem si povídali o třech králích, kteří se přišli poklonit novému, právě narozenému králi. Byli to Kašpar, Melichar a Baltazar. Dozvěděli jsme se, proč za králem putovali, že při cestování používali velbloudy a slony a jaké zajímavé a vzácné dary Ježíškovi do Betléma přinesli.

Učili jsme se písničku: My tři králové jdeme k vám, vyzkoušeli na překážkové dráze, jak náročnou cestu tři králové měli. Na interaktivní tabuli jsme plnili úkoly, abychom pomohli třem králům dojít na správné místo. Házeli jsme dary do jesliček, abychom si procvičili hodna cíl, kolébali balón na padáku, tak jako maminka kolébá miminko, když pláče.

Učili jsme se poznávat písmena K+M+B, vymýšleli, jaká slova na tyto písmena začínají a také jsme si písmena vymodelovali z plastelíny. Vyrobili jsme si královskou korunu a také přenášeli Betlémské světlo, kdy jsme museli být hodně opatrní, aby nám ohýnek nevyskočil a neudělal nějakou škodu.

Sněhové radovánky na zahradě

Hurá, konečně napadl sníh a my si tak můžeme užívat nejen zasněžený předvánoční čas, ale také se pořádně vyřádit na našem zasněženém kopečku na školkové zahradě.  A kdo nechce drandit na lopatě z kopečka, může si zahrát sněžnou honičku, stavět sněhové hrady lopatou, koulovat se  nebo pozorovat ve sněhu stopy zvířat.  Zasněžená zahrada je prostě nejlepší.

Naše adventní tvoření

Výrobky, které jsme si v adventním čase vytvořily, a nevlezly se nám do našich portfólií. Ovečky jsme tvořily k příběhu "Noc plná hvězd" a čertíci navazovali na předmikulášské období v naší školce

Už je tu zas adventní čas

Nastalo nám nejkrásnější období roku – Vánoce. A letos navíc krásné zasněžené, bílé.  Po celý adventní čas jsme se na ně poctivě připravovali, vánočně jsme si vyzdobili naší třídu, společnými silami jsme ozdobili stromeček, vyráběli vánoční andělíčky, andělky, kapříky, vánoční ozdoby, učili jsme se zimní a vánoční básničky a zpívali koledy.  Povídali jsme si, co je to adventní období,  jaký význam mají čtyři adventní svíce a přibližovali jsme si význam Vánoc. Povídali jsme si o tom, že Vánoce nejsou jenom o cukroví a vánočních svátcích, ale hlavně o tom, že jsme všichni spolu a že se máme rádi.  Předvánočním obdobím nás provázela panenka „Ježíšek“  a také kouzelný vánoční zvoneček, který už teď tajuplně cinká, že za dveřmi je Štědrý den. Každý den jsme také otvírali adventní kalendář, a plnili vánoční úkoly, které nám zpříjemňovali čekání na Ježíška. Tím vším jsme se seznamovali s tradicí českých Vánoc a s hodnotou lásky a přátelství, a prosociálního cítění.

Strašidel se nebojíme

Během měsíce října a listopadu jsme se věnovali dvěma tématům -  Strašidelný les, a Kouzelná zahrada. Oběma tématy nás provázelo malé strašidýlko Emílek. Společně s ním jsme se vydali na jeho strašidelný hrad,  zúčastnili jsme se Strašidelného bálu, na hradě jsme potkali i naši starou známou kamarádku myšku ze spíže a ta nás nakonec zavedla do kouzelné zahrady.  Během našeho strašidelného putování jsme se naučili nová říkadla – Jednou v noci o půlnoci, a Sova houká po lese. Vyrobili jsme si strašidelné netopýry, vyráběli jsme krásné korále pro princeznu, ochutnávali jsme praženou kukuřici a pražená zrnka jsme dolepovali i na šablonu kukuřice.  Navštívili jsme strašidelnou zahradu, při které jsme se učili poznávat ovoce a zeleninu  a povídali jsme si, co se z ní vyrábí za produkty.  Své znalosti jsme si ještě upevnili na akci Zdravá pětka, při které jsme se dozvěděli něco o zdravém životním stylu a o zdravém stravování.   Tím jsme zakončili podzimní období, a teď se už pomalu přeneseme do zimy a adventního času.

Staráme se o školkovou zahradu

Naši školkovou zahradu jsme během těchto dní společnými silami připravili k zimnímu spánku. Učili jsme se pracovat s hráběma, tím jsme rozvíjeli praktické a pracovní dovednosti. Shrabané listí jsme vkládali do velkých pytlů, což nás moc bavilo, ale hlavně jsme pomohli naši zahrádce lépe dýchat, když nebyla celá zasypaná starým a mokrým podzimním listím. Už se všichni moc těšíme, až napadne sníh, a zahradu využijeme k našim zimním hrám a sáňkování na kopečku.

Když padá listí

ve školce si už naplno užíváme krásu pestrobarevného podzimu. Jeho nádherné barvy a vůně vnímáme na vycházkách do Sadu Jožky Jabůrkové, ale i na zahradě školky, kde máme pro naše hry a aktivity k dispoizici zahradu plnou zlatých podzimních listů.  Děti se v daném období hravou formou   seznamovaly s příchodem ročního období podzimu, se změnami v přírodě, které podzim přináší, se změnami počasí a nutností se těmto změnám přizpůsobit. Manipulace s  listím byla vhodným prostředkem k poznávání a procvičování barev, a také jejich odstínů. Rovněž umožňovala smyslový rozvoj - vnímání listí zrakem, hmatem, čichem.  Děti se dozvěděly o tom, že listí na podzim ze stromu opadává (u listnatých stromů) a měly možnost se prohlédnout už skoro holé stromy bez listí.  Listí na zahradě školky jsme využili k různým pohybovým hrám, a k získávání dalších poznatků - co je pod listím? Porovnávání listů mezi sebou (největší, nejmenší), v listí jsme hledali podzimní plody - kaštany.  Ty jsme pak využívali k různým hrám a činnostem nejen venku, ale i ve třídě. Celým obdobím nás  nás provázela knížka “Kaštánkův domeček”, respektive její první část - pohádka o dědečkovi, který si ze dvou špejlí vyrobil malé zvířátko, Kaštánka. 

Lukášek slaví svátek

Tento týden jsme s Lukáškem oslavili jeho krásný svátek. Popřáli jsme mu všechno nejlepší, a osladili si chuť sladkými bonbóny, které Lukášek všem dětem při příležitosti svého svátku přinesl. Ještě jednou Lukáškovi k jeho svátku přejeme všechno nejlepší.

Moje úžasné tělíčko

Jedno ráno v ranním kruhu jsme zjistili, že náš kamarád jednorožec Emílek má na krku šátek. Přemýšleli jsme, proč to tak asi je…..a přišli jsme na to, že Emílek je nemocný. A tak jsme se ho rozhodli uzdravit- a na celý týden se z nás stali malí doktoři. Při léčení Emílka jsme zjistili, co je to stetoskop/fonendoskop, co je to obvaz, injekce, dlaha, reflexní kladívko. Při běhání venku jsme zjistili, kde máme v těle srdíčko a jak moc tluče, když běháme rychle – ve třídě jsme si pak své srdíčko sami poslechli stetoskopem. Taky jsme se dozvěděli, kde máme plíce a k čemu slouží – a učili jsme se správně dýchat (nadechovat se nosem, vydechovat ústy). A taky jsme se dozvěděli, kam padá jídlo, když ho sníme – že máme žaludek, a proč je důležitý. Své nové znalosti jsme poté uplatnili při akci „Nemocnice pro medvídky“, kdy jsme léčili naše nemocné a zraněné plyšové kamarády. Po celý týden jsme se věnovali aktivitám spojeným s poznáváním našeho těla a zdraví, a tím jsme získali nové vědomosti o našem těle, o tom jak o něho musíme pečovat, jak se starat o své zdraví, proč jíst ovoce a zeleninu.

Foukej, foukej větříčku

Protože podzim už venku panuje v celé své kráse, naučili jsme se první podzimní básničku „Foukej, foukej větříčku“. Při tom jsme si vyzkoušeli, jak fouká vítr – jak fouká malý větřík i velká vichřice. Zjistili jsme, že máme takový malý „vítr“ i v naši pusince – náš dech. Zkoušeli jsme si foukat na dlaň, a na různé části těla, a taky jsme zjišťovali, jak moc silný ten dáš dech „ vítr“ je – zda zvládne sfouknout dřevěnou kostku ze židličky, co všechno odfoukneme do dálky, foukali jsme do hebkých pírek i do pestrobarevných šátků. Taky jsme si zkoušeli tancovat se šátkem za zvuku vážné hudby a napodobovat vítr v korunách stromů a na střechách domů. Hra na vítr se nám moc líbila, procvičovali jsme si při ní dýchání, pohybové dovednosti a taky naše poznání (co je to vítr, a jak fouká).

Hrajeme si s kaštany

V Sadu Jožky Jabůrkové pravidelně sbíráme kaštany, které pak ve školce využíváme pro různé naše hry. Stavíme z nich cestičky pro auta, vytváříme různé obrazce, seznamujeme se s geometrickými tvary, děláme ohrádky pro zvířátka. O kaštanech jsme se také naučili pěknou básničku, a protože podzim ještě nekončí, určitě si s kaštany užijeme ještě mnoho zábavy.

Podzim v našem Sadu

S dětmi pravidelně navštěvujeme Sad Jožky Jabůrkové a zjištujeme, jestli už tam podzim začal čarovat svými kouzelnými barvičkami. Na chodníku, i v trávě pod stromy je už spousta spadaného listí, a v něm jsou schované krásné zelené pichlavé koule – kaštany. Rádi je hledáme a sbíráme a ve školce je pak využíváme k našim společným hrám, a tvoření. V Sadu si taky rádi zaběháme, nebo zahrajeme nějakou pohybovou hru, čímž rozvíjíme naše pohybové dovednosti a fyzickou zdatnost.

Vařila myšička kašičku

Protože jsme třída myšiček, aktuálním tématem těchto dní je povídání o myškách. Na začátku týdne jsme se naučili říkadlo o myšce, která uvařila moc dobrou kašičku a rozdělila ji mezi své malé myší děti. Na jednu z myšek už nic nezbylo, ale ona si poradila…..utíkala do komůrečky na homolečky, a tam se napapala. S dětmi jsme si povídali o tom, co je to komůrečka a dozvěděli jsme se, co je to ten homoleček. Společně jsme přemýšleli, jaké různé dobroty asi myška v komůrečce našla, a ty jsme pak společně kreslili, vystřihovali, lepili a vyráběli z plastelíny. Taky jsme si vyráběli velké myši z papíru, „vařili jsme kaši“ v rámci uvolňování ruky pro psaní, prohlíželi jsme si leporelo o tom, jak krtek slavil narozeniny a malá myška mu upekla dort – seřazovali jsme obrázky podle posloupnosti a přitom si povídali, jak se takový narozeninový dort asi peče. A ještě nás čeká další myšičkový týden, ve kterém nás mimojiné čeká velká návštěva ostravského divadla….že nevíte, o čem bude? No přece o myšce:-)

Ouškové pravidlo

Dvě uši máme, s nimi posloucháme…..dalším našim pravidlem ve třídě je ouškové pravidlo. To nám říká, že máme dvě uši, a že uši jsou důležité k tomu, abychom se slyšeli. Aby nás ouška nebolela, nekřičíme na sebe, nemluvíme všichni najednou a navzájem se posloucháme. A taky posloucháme paní učitelku, abychom věděli, co nám říká. Vyzkoušeli jsme si velké uši, protože velké uši lépe slyší…..a přitom jsme zjistili, že takové uši by se nám na hlavě moc nehodili – protože by nám nešli v zimě schovat do čepice. Také jsme zjistili, že zvířátka mají zvířecí uši a lidi lidské uši, a že se to nedá vyměnit. Teď už dobře víme, co je ouškové pravidlo, a proč jsou uši důležité.

Srdíčkové pravidlo

Jedním z našich třídních pravidel je srdíčkové pravidlo. To nám říká, že se k sobě všichni chováme hezky, že na sebe nekřičíme, pusinka neříká škaredá slova, že si navzájem pomáháme a respektujeme se. V rámci srdíčkového pravidla jsme všichni společně vytvořili jedno velké srdíčko, jako symbol kamarádství. Výrobou srdíčka jsme zároveň procvičovali jemnou motoriku, učili jsme se pracovat s lepidlem, procvičovali jsme si barvy a zrakovou pozornost.

Jsme čtenáři

Do školky jsme si přinesly své oblíbené knížky, které čteme doma s maminkou, nebo které si rádi prohlížíme. Chtěli jsme se o ně podělit i s ostatními dětmi a paní učitelkami, a společně si z nich alespoň malinko přečíst. Pokud má vaše dítě doma zajímavou knížku, budeme rádi, když si ji přinese na ukázku do školky. Tím u dětí rozvíjíme vztah ke knize, předčtenářskou gramotnost a jejich poznání. Těšíme se na další vaše knížky.

Chodíme do Sadu Jožky Jabůrkové

Podzim už zaklepal na dveře, a my mu otevřeli. Přinesl nám chladnější rána, víc deště, víc bláta, a naše dopolední procházky teď stále více směřují do Sadu Jožky Jabůrkové, než na školkovou zahradu. Líbí se nám procházet se pod vzrostlými stromy, pozorujeme, jak se stromy pomalu převlékají z letního kabátu do podzimního, pod stromy hledáme spadané žaludy a kaštany. Taky stavíme domečky pro hmyz, běháme, a užíváme si poslední letní sluníčko. Pobytem venku rozvíjíme svou fyzickou zdatnost, poznáváme přírodu a seznamujeme se s okolím naší školky.

Ve školce je bezva

Ve školce se pořád něco děje. Když si zrovna nehrajeme, tak se něčemu učíme, nebo něco tvoříme, taky si rádi zazpíváme a zahrajeme na hudební nástroje.  A hodně se hýbeme. Venku na zahradě běháme, jezdíme na  odrážedlech a koloběžkách, využíváme houpačky, a skluzavku, lezeme přes překážky, využíváme pocitových chodník….ten máme i ve třídě, a moc nás baví po něm běhat. Také cvičíme na lavičce, válíme sudy na žíněnce,  a nebo si protahujeme tělo při různém cvičení. Velmi se nám líbí hra na palačinku, kdy se umíme sami zamotat i rozmotat do žíněnky, a taky už umíme stát na jedné noze, a začínáme cvičit dětskou jógu, která nás moc baví. 

Objevujeme svět - kaštany

Paní učitelka Ivanka nám do třídy jedno ráno přinesla překvapení….krásné zelené pichláčky – kaštany.  Viděli jsme je už na stromech v okolí školky, a sem tam už i na zemi v trávě, ale takhle zblízka jsme je ještě neprozkoumali.  Zjistili jsme, že kaštanová slupka je zelená, a že pěkně píchá do rukou. Z kaštanové slupky se nám podařilo vyloupnout kaštánek, který byl zase krásně hnědobílý a na dotek hladký a chladný. Zkoušeli jsme si dávat kaštan na různá místa těla, a zjistili jsme, že nejvíc studí za krkem.  Spočítali jsme všechny kaštany na stole, abychom věděli, kolik jich máme. Už se těšíme na podzimní procházku, kde si nasbíráme hooodně kaštanů pro různé naše hry a aktivit. 

Kristiánek slaví narozeniny

2.9. jsme všichni společně oslavili Kristiánkovy šesté narozeniny. Kristiánek pro všechny děti přinesl sladké překvapení, z čehož měli všechny děti velkou radost. Popřáli jsme mu všechno nejlepší, a jeho velký den jsme si společně všichni užili. Kristiankovi ještě jednou gratulujeme.

První dny  u myšiček

Letní prázdniny jsou nenávratně pryč a my jsme se opět všichni společně sešli v naší třídě Myšiček. Někteří naši kamarádi z loňského roku se mezi nás už nevrátí, protože 1. Září poprvé  zasedli do školní lavice, a stali se z nich školáci. I z většiny z nás za rok budou…teď si však chceme ještě užít školku a těšíme se, co nám nový školní rok přinese. První den  jsme poznali mnoho nových kamarádů, prohlédli jsme si naší školku, seznámili se s hračkami ve třídě a prozkoumali školkovou zahradu. Zjistili jsme, že ve školce je to fajn a že se společně s ostatními dětmi a paní učitelkami ve třídě dá užít spoustu zábavy. V pátek jsme si povídali o tom, co jsme dělali o prázdninách, malovali jsme prázdninové obrázky a vzpomínali prožité dny prázdnin.